Die Publikation ist zweisprachig und enthält eine Zusammenfassung der Ergebnisse Langzeitstudien / Erzgebirge Wissen über die Geschichte der Glasherstellung. Erzgebirge, die bisher die historische Forschung vernachlässigt wurden, gehörte zweifellos im Mittelalter die wichtigsten Glasherstellung Regionen Böhmen. Dies wird deutlich durch die Ergebnisse der systematischen archäologischen Erforschung der mittelalterlichen Glashütte im östlichen Teil der tschechischen Erzgebirge belegt. Seine Entstehung und Entwicklung eng mit der Liquidierung der Folgen von Umweltkatastrophen, die im 70. bis 80. Jahre des letzten Jahrhunderts beeinflusst die lokale Vegetation verbunden. Systematische Oberflächensammlungen und Rettungs Experten aus Forschung durch Die meisten archäologische Arbeit (heute ÚAPPSZ Èech, v. V. I.) brachten die Menge Erkenntnisse, von denen einige waren bisher völlig unbekannt. Diese waren in erster Linie Hilfsmittel und Werkzeuge bei der Herstellung von Glasherstellern verwendet und Glasverarbeitung (Pfannen, Kasserollen, Töpfe Kühlung, Form pøedfukování ff.).
Drei erste Kapitel Publikationen enthalten kurze Merkmale zusätzlich zu der heimischen Forschung auf Glas auf der tschechischen Seite des Erzgebirges im Hochmittelalter auch in der Studie dieses Handwerkes (schriftliche Quellen, ikonografische und kartografische) verwendet, um verschiedene Arten von immateriellen Quellen skizzieren. Der Kern der Publikation besteht aus dem vierten Kapitel, einschließlich archäologischen Quellen. Sind die Worte und das Bild präsentierte aktuelle Ergebnisse von konventionellen und unkonventionellen Oberflächenerhebungen, geophysikalische Prospektion und Forschungen auch bedrucktes Glas Produktionszentren. Bewertung der erworbenen Materialquellen, einschließlich Feld und topographischen Erkenntnisse bringen die folgenden vier Kapiteln. Diese werden präsentiert neue Erkenntnisse über die genaue Form und Umfang der heimischen Glashütten, die Entwicklung der Glastechnologie und die Organisation der Produktion (Standorte wurden mit einem primären oder sekundären Produktion von Glas anerkannt), die sich am 6. unabhängig funktionierende Produktionsschaltungen befinden sich nahe bei Fernstrecken.
Archäometrische Forschung Ingots schmilzt Fraktionen von Produkten zusätzlich ermöglichen chemische und physikalische Eigenschaften des lokalen Glases von den Glashütten hergestellt zu detektieren. Natürliche Analyse zeigte, dass, wie in anderen mitteleuropäischen Glashütte im Erzgebirge-Zentren durch die Produktion von Glas Rezepte dominiert basierend auf Kalium Rohstoffe. In seltenen Fällen wurden sie berichten auch andere Arten von Chemikalien, die als Beweis vielleicht mehr oder weniger bewussten Experimentieren mittelalterliche Glasmacher in Betracht gezogen werden können.

Publikace je dvojjazyèná a obsahuje souhrn poznatkù dlouholetého studia/poznání dìjin krušnohorského skláøství. Krušné hory, které byly v minulosti historickým bádáním opomíjeny, nepochybnì patøily ve støedovìku k nejvýznamnìjším skláøským regionùm Èech. Jasnì to dokládají výsledky systematického archeologického výzkumu støedovìkých skláren ve východní èásti èeského Krušnohoøí. Jeho poèátky i prùbìh byly úzce svázány s likvidací následkù ekologické katastrofy, která v 70. – 80. letech minulého století postihla tamìjší porosty. Systematické povrchové sbìry i záchranné výzkumy provádìné odborníky z mosteckého archeologického pracovištì (dnešní ÚAPPSZ Èech, v. v. i.) pøinesly množství nálezù, z nichž nìkteré byly do té doby zcela neznámé. Pøedevším to byly pomùcky a náøadí používané skláøi pøi výrobì i zpracování skla (pánve, pánvièky, chladicí hrnce, formy na pøedfukování ad.).
Tøi poèáteèní kapitoly publikace obsahují kromì struèné charakteristiky domácího bádání o skláøství na èeské stranì Krušných hor v období vrcholného støedovìku také nástin rùzných druhù pramenù nehmotné povahy využívaných pøi studiu tohoto øemesla (prameny písemné, ikonografické a kartografické). Jádro publikace tvoøí ètvrtá kapitola zahrnující prameny archeologické. Jsou v ní slovem i obrazem prezentovány dosavadní výsledky jak klasických povrchových prùzkumù a netradièní geofyzikální prospekce, tak též plošných výzkumù skláøských center výroby. Zhodnocení získaných hmotných pramenù, vèetnì terénních a topografických zjištìní, pøinášejí ètyøi následující kapitoly. V tìchto jsou pøedloženy nové pøesnìjší poznatky o podobì i sortimentu domácích skláren, o vývoji skláøských technologií (byly rozpoznány lokality s primární èi sekundární výrobou skla) a také o organizaci výroby, která probíhala v 6 samostatnì fungujících výrobních okruzích situovaných do blízkosti dálkových cest.
Archeometrický výzkum slitkù tavenin i zlomkù výrobkù umožnil navíc rozpoznat chemické i fyzikální vlastnosti skel vyrábìných v tamìjších sklárnách. Pøírodovìdné analýzy prokázaly, že tak jako v jiných støedoevropských sklárnách i v krušnohorských centrech pøevažovala výroba skla podle receptur založených na draselných surovinách. Vzácnì byly zaznamenány též i jiné chemické typy, které lze považovat za doklad snad více èi ménì vìdomého experimentování støedovìkých skláøù.