Stvo?it laudatio, vystihnout podstatu jubilantovy osobnosti i jeho díla a nezab?ednout p?i-tom do oslavných banalit, to? v?ru úkol nelehký. Kde všude badatel p?sobil, co vykopal a co o tom všechno stihl napsat, vypo?ítávat zásluhy, funkce, projekty… Tohle všechno je našt?stí u tak nep?ehlédnutelné osobnosti ?eské archeologie, jakou je Jan Frolík, pon?kud nadbyte?né. To p?ece všichni v?dí, každý, kdo se jen mihnul naším archeologickým prosto-rem, jubilanta zná a zarazit m?že maximáln? t?ch šest k?ížk? – i když, jak sv?t kolem nás zrychluje a stále ješt? mladí muži a ženy se za?ínají houfn? p?ekulovat p?es v?kovou hranici šedesáti let, je kopuletost (abych použil krásný termín Slavomila Vencla) jen letmým poza-stavením na cest?, která zdaleka nekon?í.Ale aspo? tradi?ní za?átek všech jubilejních oslavných ?lánk? poj?me ctít, a za?ít tedy jak jinak než datem a místem narození: bylo to prvního máje 1956, kupodivu ani v Chru-dimi ani v Pardubicích, ale v Praze. Východo?eské sudi?ky si však cestu do hlavního m?sta p?ece jen našly, a tak se jubilant již ?adu desetiletí pohybuje s obdivuhodnou aktivitou mezi depozitá?i a výkopy na Pražském hrad? a ve východních ?echách, s ob?asnými, ale nikoli nepodstatnými zastávkami, tu v Kutné Ho?e, tu v ?eském Brod?, ale i na ?ad? dalších zají-mavých míst naší minulosti.S klidným sv?domím lze vynechat vypo?ítávání významných Honzových odborných aktivit a po?in? i vybírání z nespo?etných terénních akcí. Pat?í totiž ješt? k t?m archeolo-g?m, jejichž profesní život se v?rn? (a v tom nejlepším slova smyslu) odráží v jejich biblio-grafii. Není to samoz?ejmost ani v naší generaci a lepší už to nebude, ale v p?ípad? Jana Fro-líka opravdu sta?í zalistovat následujícími stránkami, kde v n?kolika stech bibliografických záznamech najdeme vlastn? všechno: zprávy o menších akcích i velká zpracování podstat-ných terénních výzkum?, drobné východo?eské „muzejni?ení“ i základní kameny archeo-logického poznání, sd?lení o nové literatu?e i zásadní recenze. Snad jen ?etné výstavní po?iny a pedagogická práce na pardubické univerzit? se do bibliografie nepromítly.P?es nebývale široký záb?r lze v jubilantov? díle vysledovat p?inejmenším dv? základní linie, které se dopl?ují, proplétají a spole?n? vytvá?ejí onen nep?ehlédnutelný otisk v pozná-vání minulosti. Vedle bytostného zájmu o archeologii st?edov?ku (a? už na Hrad?, hradech, v podhradí, ve m?stech i na vsích) je to i hledání nových cest p?i využití progresivních metod terénního výzkumu i jeho zpracování a vyhodnocení. Byl prvním, kdo do praktic-kých postup? ?eské archeologie vnesl Harris?v diagram, ?adu inovativních p?ístup? hledá, nachází a používá i dnes na vrcholu kariéry v projektu porovnávajím historické populace centra a periferie.

Laudatio zu schaffen, die Essenz von Jubilants Persönlichkeit und seiner Arbeit zu beschreiben und sich nicht in den feierlichen Banalitäten festzumachen, ist eine schwierige Aufgabe. Wo hat der Forscher gearbeitet, was er ausgegraben und was er geschrieben hat, wie er Verdienste, Funktionen, Projekte berechnet hat … Glücklicherweise ist dies eine etwas unvergessliche Persönlichkeit der tschechischen Archäologie, wie Jan Frolík, etwas überflüssig. Jeder weiß, dass jeder, der gerade durch unseren archäologischen Raum geschnippt ist, das Jubiläum kennt und nur die sechs Kreuze stoppen kann – obwohl sich die Welt um uns herum beschleunigt und immer noch junge Männer und Frauen beginnen, in Scharen über das Alter von sechzig Jahren zu rollen. Jahre ist die Kopulenz (um das schöne Wort Slavomil Vencl zu verwenden) nur ein flüchtiger Halt auf einer Reise, die noch lange nicht zu Ende ist, aber zumindest der traditionelle Beginn aller Jubiläumsartikel ist zu ehren und beginnt anders als Geburtsdatum und -ort: Es war der erste Mai 1956, seltsamerweise in Chr-dimi oder in Pardubice, aber in Prag. Die ostböhmischen Richter haben jedoch ihren Weg in die Hauptstadt gefunden, und so bewegt sich das Jubiläum seit mehreren Jahrzehnten mit bewundernswerter Aktivität unter Verwahrern und Ausgrabungen auf der Prager Burg und in Ostböhmen, mit gelegentlichen, aber nicht irrelevanten Unterbrechungen hier in Kutná Hora, hier in Kutná Hora. ?eský Brod, aber auch an vielen anderen interessanten Orten unserer Vergangenheit: Mit ruhigem Gewissen können wir die Zusammenstellung wichtiger beruflicher Tätigkeiten und Leistungen von Honza sowie die Auswahl aus unzähligen Feldveranstaltungen unterlassen. Es ist einer der Archäologen, deren Berufsleben sich treu (und im besten Sinne des Wortes) in ihrer Bibliographie widerspiegelt. Es ist für unsere Generation keine Selbstverständlichkeit und wird auch nicht besser sein, aber im Falle von Jan Fro-Lík stöbern Sie wirklich auf den folgenden Seiten, wo in mehreren hundert bibliografischen Aufzeichnungen tatsächlich alles zu finden ist: Berichte über kleinere Ereignisse und umfangreiche Aufarbeitung umfangreicher Feldforschungen, kleinere Ostböhmisches ‚Museum Museum‘ sowie die Eckpfeiler des archäologischen Wissens, der neuen Literatur und der Grundlagenforschung. Möglicherweise wurden nur zahlreiche Ausstellungen und pädagogische Arbeiten an der Universität Pardubice nicht in die Bibliographie aufgenommen. Neben dem eigentümlichen Interesse an der Archäologie des Mittelalters (sei es im Schloss, in Schlössern, unterhalb des Schlosses, in Städten und Dörfern) wird auch nach neuen Wegen gesucht, indem fortschrittliche Methoden der Feldforschung sowie deren Aufbereitung und Auswertung eingesetzt werden. Er war der erste, der das Harris-Diagramm in die praktischen Abläufe der tschechischen Archäologie einführte und heute in einem Projekt, das die historische Bevölkerung des Zentrums und der Peripherie vergleicht, nach einer Reihe innovativer Ansätze suchte und diese fand.

Inhaltsverzeichnis

OBSAH

Šedesátka Jana Frolíka aneb z Prahy do východních ?ech a zase zpátky

Tabula gratulatoria

Bibliografie Jana Frolíka

I. Sídla mocných

G. Blažková – J. Matiášek:
• Keramické zlomky ve stylu istoriato z Pražského hradu

E. ?erná – J. Vep?eková – Š. K?ížová:
• St?edov?ké sklo z Pražského hradu, ze studny na Ji?ském nám?stí

J. Firlet – Z. Pianowski:
• „Vestigia vestigiorum“. Poz?statky ran? st?edov?kých staveb na západní stran? katedrály na Wawelu

K. Mašterová:
• Objev druhé románské stavby na Hrad?anech

D. Vích:
• Hradišt? „Kozí nožka“ u Št?nce ve sv?tle archeologických nález?

II. Prom?ny vrcholn? st?edov?kého m?sta

M. Beková:
• Dobruška, její hrad a zm?ny v parcelaci m?sta

M. Bravermanová – H. B?ezinová:
• Hedvábné textilie z odpadních vrstev Nového M?sta pražského

A. Rozwa?ka:
• Gründungsstadt Lublin

III. Drazí zesnulí

M. Psohlavcová – P. Stránská:
• Hrob s parohovou schránkou z Dobrovíze (okr. Praha-západ)

P. Stránská:
• Antropologický rozbor lidských kostrových poz?statk? z Chrastu-Chrašic, okr. Chrudim

D. Malyková:
• Intencionální zásahy na lebkách v raném st?edov?ku a možnosti jejich hodnocení

IV. Materialia

D. Frolíková Kaliszová:
• Hradba s kamennými p?epážkami a pr?vle?ka z výzkumu Tereziánského ústavu šlechti?en na Pražském hrad?

P. Charvát:
• Over the mountains, for a boon: Long-distance trade and the northwestern Caucasus in the early Middle Ages

K. Kapustka – K. Tomková:
• P?ísp?vek k poznání funkcí štípané industrie v raném st?edov?ku na p?íkladu nález? ze Žalova

F. Kašpárek:
• Ran? st?edov?ká sekera z pomezí katastr? Turova a Uherska, okr. Pardubice

J. Musil:
• Další nález akvamanile z Podlažic (okr. Chrudim)

N. Profantová:
• Zajímavá kování z Lib?an a jejich bližší kulturn?-chronologické za?azení

D. Staššíková Štukovská:
• Nález fragmentov „tapetových“ kachlíc z Dubovian