Jak skutečně vypadal ostroh vypínající se nad malostranskou kotlinou v době formování přemyslovského centra? Tato otázka vytane na mysli každému, kdo zkoumá minulost Pražského hradu. Odpověď na ni hledají odborníci již téměř po celé století. Trpělivě sbírají střípky informací a skládají obraz nejen o složitém vývoji architektury, ale také o změnách povrchu terénu nebo složení vegetace. Poznávají lokalitu prvořadého významu v komplexnosti, v kontextu přírodního prostředí. Významně jim v tom pomáhají přírodovědné a technické disciplíny a v posledních dekádách také aplikace rychle se rozvíjejících digitálních technologií. Pomocí nových nástrojů již vznikly mnohé rekonstrukce historických podob Pražského hradu. Pevný základ všech modelů tvoří vrstva povrchu terénu, ve které se odráží dlouhý vývoj geologického podkladu hradčanského ostrohu.
Postup tvorby modelů historického reliéfu pro území Pražského hradu je předmětem právě otevírané knihy. Vyhodnocení obsáhlého souboru pramenů geologické povahy umožnilo charakterizovat procesy, které vedly ke zformování holocenního reliéfu, a přineslo cennou část dat pro rekonstrukci. Nejde však o edici pramene, ani vyčerpávající rozbor geologického prostředí ve všech aspektech. Stejně tak autorka nevyhodnocuje archeologické situace a při datování a synchronizaci nálezových celků vychází z již publikovaných závěrů. Text a zejména aplikované mapy a modely by měly sloužit jako příručka pro odborníky, kteří pracují s archeologickými a geologickými prameny. Přáním autorky je, aby kniha pomáhala širší odborné veřejnosti orientovat se v geologickém prostředí Pražského hradu, vedla k rozpoznání typů geologického podloží v odkryvech a jeho snadnému oddělení od antropogenní vrstvy. Dává jeden z možných návodů, jak přemýšlet o geomorfologickém vývoji lokality a o tom, do jaké míry a jakými procesy byl povrch terénu ovlivněn. Na příkladech ukazuje, jakým způsobem se v minulosti vyrovnávali obyvatelé Hradu s vysokou dynamikou reliéfu a jak georeliéf podmiňoval provozované aktivity. Věrohodnost sestrojených modelů povrchu bude testována v budoucnosti v konfrontaci s novými poznatky i ve světle zpracování výzkumů archivních. Původní text vznikl v r. 2015 a lze jen doufat, že časový odstup a částečné přepracování neovlivnilo kvalitu publikované práce.

Obsah

Úvodem

Georeliéf a Poznávání jeho Proměn
• Význam a uplatnřní analýzy georeliéfu varcheologii
• Topografie a historicko-geografické zařazení lokality
• Poznávání georeliéfu raně středoveké prahy a pražského hradu
• Metoda rekonstrukce historického reliéfu

Vývoj představ o podobě reliéfu pražského hradu a jeho proměnách
• Výpoveö dobových pramenů
• Vývoj představ o podobe reliéfu pražského hradu ve svetle archeologických a geologických pramenů

Georeliéf území pražského hradu jako výsledek působení Exogenních činitelů na horniny geologického podkladu
• Geologický vývoj a postavení lokality v rámci ceského masivu
• Geomorfologické zařazení území pražského hradu v rámci pražské plošiny
• Geologický průzkum pražského hradu
• Horniny skalního podkladu a jejich úložné poměry
• Produkty zvetrávání ordovických hornin
• Fluviální uloženiny a terasový systém vltavy
• Eolické akumulace
• Holocenní půdy a vegetace
• Hydrologické a hydrogeologické poměry
• Človřk jako geologický činitel

Rekonstrukce povrchu reliéfu
• Charakteristika vstupních dat
• Metoda sestrojení modelů povrchu
• Vizualizace rekonstruovaného povrchu reliéfu a základní popis modelů
• Modely v korelaci
• Rekonstrukční řezy

Antropogenní reliéf
• Celková charakteristika
• Reliéf a vymezení rané středověkého areálu
• Reliéf a komunikační síť
• Reliéf a strukturování raně středovékého areálu

Vývoj Reliéfu ve vybraných částech Pražského Hradu
• Centrální část Pražského Hradu
• Areál baziliky a Kláštera sv. jiří

Pražský Hrad jako součást rané Středověké Aglomerace
• Osídlení v pražské Kotlině
• Hradčany
• Malá strana

Závěr

Literatura a Prameny

Seznam Zkratek

Přílohy