Die Publikation ist zweisprachig und enthält eine Zusammenfassung der Ergebnisse Langzeitstudien / Erzgebirge Wissen über die Geschichte der Glasherstellung. Erzgebirge, die bisher die historische Forschung vernachlässigt wurden, gehörte zweifellos im Mittelalter die wichtigsten Glasherstellung Regionen Böhmen. Dies wird deutlich durch die Ergebnisse der systematischen archäologischen Erforschung der mittelalterlichen Glashütte im östlichen Teil der tschechischen Erzgebirge belegt. Seine Entstehung und Entwicklung eng mit der Liquidierung der Folgen von Umweltkatastrophen, die im 70. bis 80. Jahre des letzten Jahrhunderts beeinflusst die lokale Vegetation verbunden. Systematische Oberflächensammlungen und Rettungs Experten aus Forschung durch Die meisten archäologische Arbeit (heute ÚAPPSZ ?ech, v. V. I.) brachten die Menge Erkenntnisse, von denen einige waren bisher völlig unbekannt. Diese waren in erster Linie Hilfsmittel und Werkzeuge bei der Herstellung von Glasherstellern verwendet und Glasverarbeitung (Pfannen, Kasserollen, Töpfe Kühlung, Form p?edfukování ff.).
Drei erste Kapitel Publikationen enthalten kurze Merkmale zusätzlich zu der heimischen Forschung auf Glas auf der tschechischen Seite des Erzgebirges im Hochmittelalter auch in der Studie dieses Handwerkes (schriftliche Quellen, ikonografische und kartografische) verwendet, um verschiedene Arten von immateriellen Quellen skizzieren. Der Kern der Publikation besteht aus dem vierten Kapitel, einschließlich archäologischen Quellen. Sind die Worte und das Bild präsentierte aktuelle Ergebnisse von konventionellen und unkonventionellen Oberflächenerhebungen, geophysikalische Prospektion und Forschungen auch bedrucktes Glas Produktionszentren. Bewertung der erworbenen Materialquellen, einschließlich Feld und topographischen Erkenntnisse bringen die folgenden vier Kapiteln. Diese werden präsentiert neue Erkenntnisse über die genaue Form und Umfang der heimischen Glashütten, die Entwicklung der Glastechnologie und die Organisation der Produktion (Standorte wurden mit einem primären oder sekundären Produktion von Glas anerkannt), die sich am 6. unabhängig funktionierende Produktionsschaltungen befinden sich nahe bei Fernstrecken.
Archäometrische Forschung Ingots schmilzt Fraktionen von Produkten zusätzlich ermöglichen chemische und physikalische Eigenschaften des lokalen Glases von den Glashütten hergestellt zu detektieren. Natürliche Analyse zeigte, dass, wie in anderen mitteleuropäischen Glashütte im Erzgebirge-Zentren durch die Produktion von Glas Rezepte dominiert basierend auf Kalium Rohstoffe. In seltenen Fällen wurden sie berichten auch andere Arten von Chemikalien, die als Beweis vielleicht mehr oder weniger bewussten Experimentieren mittelalterliche Glasmacher in Betracht gezogen werden können.
Publikace je dvojjazy?ná a obsahuje souhrn poznatk? dlouholetého studia/poznání d?jin krušnohorského sklá?ství. Krušné hory, které byly v minulosti historickým bádáním opomíjeny, nepochybn? pat?ily ve st?edov?ku k nejvýznamn?jším sklá?ským region?m ?ech. Jasn? to dokládají výsledky systematického archeologického výzkumu st?edov?kých skláren ve východní ?ásti ?eského Krušnoho?í. Jeho po?átky i pr?b?h byly úzce svázány s likvidací následk? ekologické katastrofy, která v 70. – 80. letech minulého století postihla tam?jší porosty. Systematické povrchové sb?ry i záchranné výzkumy provád?né odborníky z mosteckého archeologického pracovišt? (dnešní ÚAPPSZ ?ech, v. v. i.) p?inesly množství nález?, z nichž n?které byly do té doby zcela neznámé. P?edevším to byly pom?cky a ná?adí používané sklá?i p?i výrob? i zpracování skla (pánve, pánvi?ky, chladicí hrnce, formy na p?edfukování ad.).
T?i po?áte?ní kapitoly publikace obsahují krom? stru?né charakteristiky domácího bádání o sklá?ství na ?eské stran? Krušných hor v období vrcholného st?edov?ku také nástin r?zných druh? pramen? nehmotné povahy využívaných p?i studiu tohoto ?emesla (prameny písemné, ikonografické a kartografické). Jádro publikace tvo?í ?tvrtá kapitola zahrnující prameny archeologické. Jsou v ní slovem i obrazem prezentovány dosavadní výsledky jak klasických povrchových pr?zkum? a netradi?ní geofyzikální prospekce, tak též plošných výzkum? sklá?ských center výroby. Zhodnocení získaných hmotných pramen?, v?etn? terénních a topografických zjišt?ní, p?inášejí ?ty?i následující kapitoly. V t?chto jsou p?edloženy nové p?esn?jší poznatky o podob? i sortimentu domácích skláren, o vývoji sklá?ských technologií (byly rozpoznány lokality s primární ?i sekundární výrobou skla) a také o organizaci výroby, která probíhala v 6 samostatn? fungujících výrobních okruzích situovaných do blízkosti dálkových cest.
Archeometrický výzkum slitk? tavenin i zlomk? výrobk? umožnil navíc rozpoznat chemické i fyzikální vlastnosti skel vyráb?ných v tam?jších sklárnách. P?írodov?dné analýzy prokázaly, že tak jako v jiných st?edoevropských sklárnách i v krušnohorských centrech p?evažovala výroba skla podle receptur založených na draselných surovinách. Vzácn? byly zaznamenány též i jiné chemické typy, které lze považovat za doklad snad více ?i mén? v?domého experimentování st?edov?kých sklá??.
